Dlouhé vlasy

Tento příběh jsem jenom slyšel, takže pokud to bylo ve skutečnosti trochu jinak, tak se omlouvám. Mně se ale tenhle příběh tak líbil, že vám ho musím převyprávět.

Jeden nejmenovaný mistr aikida učil už mnoho let a byl opravdu velmi dobrý. Možná byl i nejlepší, ale kdo v aikidu může říct, že je lepší a kdo horší. Vždyť nemáme žádné zápasy, které by to určily. Pravdou ale bylo, že to byl kus chlapa a do křížku bych se s ním rozhodně dostat nechtěl.

A tenhleten mistr jel jednou v létě v poloprázdné noční tramvaji. Mírně unaven pomalu usínal, když v tom ho vyrušilo nějaký hluk. Někdo vzadu za ním se hádal, nějaká žena. Slyšel, jak říká, "Dejte ty ruce pryč. No to snad!" a podobné výrazy.  Otočil se a uviděl jak dva chlápci, každý přes metr devadesát, stojí u křehké dívčiny a dovolují si na ni nejen oplzlými výrazy. Z akcentu a jejich zjevu usoudil, že jsou to ukrajinští dělníci. Věděl, že by se do toho raději neměl míchat, neboť většinou to dopadá tak, že ho buď obviní z napadení ti muži, nebo možná i ta žena. Kdoví jaké jsou mezi nimi vztahy? Člověk nikdy neví.

Tyto myšlenky mu proběhly během vteřiny hlavou, ale jeho rytířskost mu nedovolila jenom tak nečinně sedět a přihlížet, jak ji tam ti dva lotrové trápí tu nebohou dívčinu. Proč se tolik učil aikido, když by ho teď nepoužil. Nic se nedá dělat musí jí pomoc. Vstal a šel k nim se slovy, " Tak to by stačilo mládenci, nevidíte, že slečna nemá o vaši společnost zájem." Věděl, že tohle rozhodně nebude stačit k tomu, aby ji nechali, a že z toho zcela jistě bude bitka, ale on byl připraven.

Překvapeně se na něj podívali, kdože si to dovolil je otravovat. Jeden z nich na nic nečekal a zaútočil pěstí. Podařilo se mu  to vykrýt a použít proti techniku ikkyo, při tom nespouštěl oči z toho druhého. Jenže mu to nebylo moc platné, ten se na něj vrhl, jak divoké zvíře. To by nebylo tak nejhorší, jenže teď se to změnilo v hospodskou rvačku. I to by asi mistr zvládl, bohužel ale má pouliční rvačka trošku jiná pravidla, než ta, jež se učíme na tatami, a tak se stalo něco s čím náš mistr nepočítal. Jeden z těch dvou ho najednou chytil za jeho dlouhé vlasy a strhnul ho za ně na zem.

 A to je  vlastně konec příběhu. Mistr se probudil druhý den v nemocnici, kam ho odvezla sanitka. Hlavu měl zafačovanou, jedno oko měl ošklivé nateklé a jedno žebro snad nalomené. Naštěstí nic z toho nebylo vážné, a tak ho už druhý den pustili domů. Cvičit začal však až za týden a pro všechny bylo velkým překvapením, že namísto jeho dřívější bujné hřívy zdobí jeho hlavu pouze kraťoučký trávníček.