|
Aikido: umění jednoty s podlahou
Aikdo (2): Bojové umění, kterým můžete porazit protivníka bez toho, aniž byste ho zranili. Ovšem kromě případů, kdy protivník neví, jak správně dělat ukeho. To pak mu zápěstí zlomíte aspoň na dvacetkrát. Aikido: Způsob jakým se aikidista snaží splynout se žíněnkou. Nechává se opakovaně házet na zem v naději, že se spojí s žíněnkou v jedno. To se obvykle nestává, a tak se musí tento proces neustále opakovat. Tatami: Dlouho dobu, a ještě dnes, se myslelo, že to znamená žíněnku. Ve skutečnosti to je japonská nadávka. Tento omyl vznikl, když se poprvé objevili Evropané v japonském Dojo a slyšeli lidi pokoušející se splynout se žíněnkou křičet „tatami“. Kiai-do: dyslektické Aikido. Také je známo pod názvem „opilé Aikido“, obvykle je praktikováno v barech, a doprovázeno střelbou. Ukemi: umění házet sebou na zem bez nějakého zvláštního důvodu Odplácnutí: To je znamením neúspěšného splynutí se žíněnkou. Aikidoka (aikidista) je tak frustrován, že se mu nepodařilo splynout se žíněnkou, že udeří do žíněnky v marné naději splynutí. Je to ovšem zbytečné, neboť všichni aikidisti vědí, že k opravdovému splynutí dochází pouze za vysokých rychlostechí. Randori: málo se ví, že je toto slovo vzniklo zkomolením slov „vem nohy na ramena“. Je to optimální způsob splynutí s několika útočníky naráz. Shodan (muž): Člověk, který umí tak dobře splynout s tatami ( a rád pomůže splynout i ostatním), že mu bylo dovoleno nosit sukni a nikdo v semináři se mu nesměje, protože mu může ukázat, jak to udělat, aby to uměl také on. Za vysoké rychlosti. Atemi: To je to, čím přesvědčujeme uke, že naše Aikido je dostatečně silné, aby se vypořádalo s jejich útokem |